stracena nadeje1 kapitola

18. srpna 2007 v 19:48 | michell
kapitola1
Seděl na chladném zábradlí. Vítr mu bil do tváře a zároveň ho hladil. Kabát tancoval ve stejném rytmu jako plážový vánek. Stisk povolil a sklenice whisky spadla s velkým prásknutím na beton, kde se roztříštila na stovky kousků. Angel nepohnul ani brvou, jen bezduše pozoroval klidné moře, jak omývá břehy pláží a zpívá smutnou píseň jen pro něho… Šumění a laskání vln u upíra vyvolávaly vzpomínky, bolestné, krásné, ty, které se nedají smazat ani desítkami flašek toho nejtvrdšího alkoholu. Pozoroval, jak se velká ručička přesunula na jednu hodinu po půlnoci, nastal čas…

před čtyřmi měsíci
"Pospěš, Angele!" Křikla Illyria, která nemohla udržet mladou přemožitelku.
"Co? Už zase?" Upír doběhl k posteli, na které s sebou cukala mladá žena. "Pozor…" spíš nařídil, než poprosil, a sedl si na měkkou matraci. "Bude to dobrý, Pheobe, bude to dobrý."
"Angele." Po tváři dívky stékala jedna slza za druhou, "já už nechci, prosím… už to nevydržím." Chytla ho za košili a donutila upíra, aby se jí podíval do očí. "Prosím, zbav mě toho," zabořila svůj nos do jeho tmavé košile a nechala své roztřesené tělo kolébat v jeho pevném náručí.
"Pomůžu ti, slibuju…" šeptl měkce a opřel svou bradu o její hlavu. "Slibuju…"
Illyria stála opodál a sledovala ty dva. Poslední týdny byly těžké, i když se právě zdálo, že se všechno obrací k dobrému. Při bitvě s Wolfram a Hart přežili jen oni čtyři. Angel, Spike, Gunn a ona. Měsíc trůnil na tmavém nebi a chránil ztracené, kteří bezesně bloumali L.A. tak jako oni v životě.
"Je už…" Gunn, sotva uviděl Angela, začal pokládat otázky. Brunet jeho zvědavost uťal jedním pokynem ruky. "Spí. Už je to moc dlouho, přemožitelské sny měly dávno skončit." Usadil se na pohovku a tvář si ukryl v dlaní. Několik nocí probděl, to by pro upíra nebyl problém, kdyby naspal aspoň něco přes den, ale Angel byl naprosto zabraný do mladičké dívenky, kterou našel asi před třemi týdny. Párkrát již poskytl novým vyvoleným základní výcvik a pak je poslal do Říma nebo za pozorovateli, vždy to bylo podle dohody, ale tato dívka byla komplikované sousto. Přemožitelské sny, které se vyjevovaly všem potenciálním, byly až moc živé a neustávaly ani ve dne. Zprvu si zbytek Angel Investigation myslel, že to zvládne bez zásahu scoobies, ale tato domněnka se stávala čím dál tím víc neproveditelná.
"Včera… viděl jsem ve snu Wesleyho… tedy nevím, jestli to byl sen, myslím, že jsem nespal, ale vypadalo to tak…" Potom, když nastalo ticho, a každý si dovolil sotva nadechnout, Angel znovu promluvil: "V tom snu… radil mi, abych odjel do Clevelandu, tam že najdu to, co je zjevné."
"Hmm... jdu si sbalit kufry, protože nevím jak ty, ale já potřebuju vyměnit Los Angeleský vzduch a sám Phoebe neuhlídáš, je to milá holka, ale nejseš jedinej fešák v tomto hotelu." Spike típnul dohořívající cigaretu a svižně seskočil z tmavého stolu.




.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama